Genitální opar

Na nebezpečí přenosu nemocí pohlavní cestou býváme často upozorňováni. Většina z nás dokáže jako pohlavně přenosné choroby vyjmenovat AIDS, kapavku nebo syfilis. Patří sem však také opar genitálu, onemocnění, které nám zkomplikuje nejen pohlavní život.

Přestože je genitální opar poměrně rozšířený, někteří lidé o jeho existenci vůbec nemají tušení. Výskyt oparu na genitáliích proto bývá děsivým zážitkem. Veškerá onemocnění pohlavních orgánů jsou vnímána jako silná psychická zátěž, nemocný si připadá jako pošpiněný. Na sebedůvěře mnohdy nepřidá ani přístup lékaře, pokud je laxní, nebo naznačuje, že si za problém pacient může sám.

Při první infekci dochází k výsevu puchýřků a následnému vzniku vřídků v okolí pohlavních orgánů a konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé, někdy doprovázené slabostí či nevolností. U mužů zasahují zevní pohlavní orgány, u žen může být opar zavlečen až do močové trubice. Při opakovaném výskytu jsou příznaky podobné, jen slabší a trvají kratší dobu. Virus oparu už z těla nositele nikdy neodejde. Přetrvává v nervových gangliích a při oslabení imunitního systému se znovu aktivuje.

Faktory vyvolávající genitální opar

• nadměrná zátěž fyzická i psychická
• ultrafialové záření
• podráždění pokožky
• výskyt může souviset s fázemi menstruačního cyklu

Možné komplikace při onemocnění

• Bolestivost oparu znepříjemňuje močení a vyprazdňování.
• Při porodu hrozí infikování a následné těžké onemocnění novorozence, proto se u matky s akutním výskytem genitálního oparu volí porod císařským řezem.
• Pozor na možnost přenosu do oka.
• Opravdu závažnými komplikacemi jsou záněty mozkových blan a mozku, které se vzácně objevují u lidí se sníženou obranyschopností (právě i u novorozenců).

Původcem je virus herpes simplex, stejný virus jako u oparu rtu (opar rtu bývá označován jako typ HSV 1, typ HSV 2 znamená opar, který spíše postihne pohlavní orgány), ale jiný než virus pásového oparu herpes zoster.

K přenosu dojde nejsnáze pohlavní cestou. Riziko v sobě nese koitální styk, ale i orální či jiné sexuální aktivity. Použití kondomu nebezpečí nákazy snižuje, ale nechrání okolí genitálií.

Je možné se nakazit také kontaktem s potřísněnými prsty nebo předměty. Někteří lidé mluví o tom, že se nakazili při sportu či v sauně. Pro šíření viru jsou příznivými podmínkami podrážděná pokožka, vlhko a teplo, buďme tedy na své intimní oblasti v zátěžových situacích opatrní.

Osoby, které právě mají aktivní opar, by měly být ohleduplné k okolí. Onemocnění je nakažlivé do fáze, než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy. Existují však i nosiči viru, kteří sami opar nemají, jen ho přenášejí.

Lékařské vyšetření, alespoň při prvním výskytu, je nutné! Jakékoli projevy na genitáliích mohou být nebezpečné. Laik má jen těžko šanci odhadnout, zda se nejedná o jiné závažné onemocnění, nebo zda se k virové infekci nepřidá další, bakteriální. Pokud už jste opar měli, použijte při prvních pocitech svědění či pálení virostatika, běžně dostupná ve formě mastí v lékárně, stejně jako u oparu rtu.